Moje cesta k uzdravení...

7. září 2018 v 21:19 | Charmedlover❤️ |  O mě
Tak. Přemýšlela jsem včera v noci, že bych se s Vámi mohla krátce podělit o svou cestu hlavně teda mám na mysli cvičení a různá opatření a omezení, co se týká mého kolene. Už je to 4 měsíce od operace a mohli jste být semnou protože jsem Vám o tom psala články sem a taky na ask jsem Vám dávala odpovědi. Uteklo to celkem dost a rekonvalescenční doba po operaci kolene konkrétně té mojí je cca 3 měsíce. Takže ještě je pochopitelné, že to třeba není stoprocentní. Ale strašně jsem se bála, že se na nohu už nepostavím a nebudu se na ní moc spolehnout. Jelikož cvičení bylo hodně náročné a já nevěřila tomu, že mi to pomůže. Opak je pravdou. Cvičení mi právě moc pomohlo, protože se noha posilnila a kloiub a hlavně svaly okolo začaly zase pracovat po měsíční pauze. Hlavně jsem měla skvělého cvičitele, který mě naučil i hlavně vše dělat s vírou, že je to k něčemu a já začala věřit, že mi opravdu pomáhá. A tím sem se i uzdravila protože zkrátka zákon přitažlivosti.

Dneska mám už ale zase problémy. Asi jsem něco moc uspěchala. Popravdě, jsem i odložila ortézu o týden dříve a s berlemi chodila taky o týden méně a ještě jsem to šidila. Což se mi asi nevyplatilo. Ve škole slýchám od holek, že si asi taky něco udělají, aby nemusely na tělák. No, to mě dokáže vytočit protože neví, co obnáší takové zranění a prosím Vás ať Vás to ani nenapadne. Tohle kvůli těláku Vám za to opravdu nestojí a není to jedoduchá cesta. Teď to vím i já. Nicméně mám problém samotně nohu natáhnout protože se mi kloub pohne,přeskočí, křupe a hlavně bolí takže jsem tímto limitována a tím, že se kloub hýbe, tak je to špatné a nemožné nohu zcela natáhnout prostě ten kloub nepracuje jak má. Nemůžu chodit do schodů protože u toho fakt trpím. Při delším sezení nebo stání či chůzi je to fakt morda to rozhýbat. Nehledě na to, že beru stále léky od bolesti. Ano. Už 4 měsíce a přijdu si jak narkoman protože každý měsíc se mi zvyšují dávky nebo dávají silnější a silnější léky. Konkrétně beru tramal v kapkové formě a po něm jsem dost sjetá :D .

Co je na tom pozitivní? Asi nic. Snad jen ponaučení, že si dávat větší pozor a zranění nezanedbat. A hlavně když už, tak věřit, že bude lépe. V říjnu mě čeká návštěva ortopeda a v prosinci návštěva operatéra takže to všechno s nimi proberu a i když se dost bojím, tak věřím, že mi bude lépe a i když půjdu na další operaci, tak vím, že mi to pomůže a budu co nejdříve zase fungovat jako normální člověk. Tenhle článek není nějak mířen aby jste mě litovali ale když jsem Vám už psala předchozí články o operaci apod. Tak mi přišlo fajn, se podělit i o další věci s tímto spojené. Hlavně chci, aby jste si z toho něco vzali k srdci alespoň něco málo. To budu moc ráda.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama